Sportovní klub PÉTANQUE
Hranice VI - Valšovice

                       8.11.2014 se uskutečnil , asi poslední turnaj sezony, Top-Klip v Litovli. Přes vytrvalý déšť, který skrápěl Moravu již od pátku a očekávané zimě, dorazilo 24 trojic.

                      Valšovický klub měl své zástupce, „čistě klubový klasický triplet“ Lenka Svobodová, Zbyněk Jakeš a Jirka Gratcl. Další trojici tvořili mistři republiky Tomáš Kuty a Petr Juráň (Carreau Brno)  a Moos  Dušan (1. Starobrněnský PK) a třetí tým měl složení Ivo Navalaný, Martin Gratcl (Valšovice)a neregistrovaný „falešný amatér“ Zdeněk Šugar.

                     Po loňských organizačních zmatcích, vše probíhalo v klidu, až na úsměvné opomenutí oznámení konce limitu, tak že limit 55min byl v jednom případě asi o 15-20 min prodloužen.  Všichni to, ale brali v klidu.

                  Valšovičtí zástupci prošli do KO 16-ctky, dál bohužel klopýtl Valšovický triplet (L.Svobodová, Z.Jakeš, J.Gratcl), ale zase pak smetli všechny své soupeře a obsadili 9 místo. 

                 Při postupu mezi poslední 4-ku potkal stejný osud i tým mistrů ČR T.Kutýho, P.Juráňe,D.Moose., také oni po vyřazení vše vyhráli a skončili na 5-tém místě.

               Velmi nenápadně a nikým nesledován se prodíral poslední Valšovický zástupce turnajem. V týmu, který měl hlavní cíl, nebýt poslední vládla dobrá nálada a ta asi nahlodávala sebevědomí soupeřů. Hlášky typu“ tak to už stačí, nebudeme dohrávat turnaj po postupu mezi poslední 4-ku , je tma a raději pojedeme do kina“  je toho důkazem. Na cestě do finále jej nezastavil ani „Krumsíňaci“ (F.Kaplánek, M. Pírek, M.Soldán)

              Na vlně dobré nálady se tým, posilněný klobáskou a pivem pustil do finále proti polskému týmu Sliž Wioletta, Sliž Andřej a a Moc Mateusz (ŽKB Žywiec), kterému chtěl oplatit porážku ze základních kol turnaje. Veselá mysl vládla i v tomto zápase, ale už začaly pracovat i nervy hlavně u obou registrovaných hráčů Valšovic. Za stavu 10:3, ležel už 11bod a soupeř neměl žádnou kouli na ruce. Ivo Navalaný a Martin Gratcl vymýšleli, jak umístit poslední dvě nehozené koule a proměnit je ve vítězství.  O pohodě v týmu svědčí „hláška“ Zdeňka Šugara  „normálně to tam hoď a já to tam hodím taky“ .  A tak se také stalo, za stavu 13:3 vybuchl gejzír radosti navýšený o to , že to by la první výhra v turnaji „Čapek“ pro všechny členy týmu.

Na závěr bych se chtěl podělit o pocit z celé sezony, myslím si, že Valšovický tým pétanque opět dokázal, že se s ním musí počítat, jak v klubové soutěži, tak v turnajích. Nebudu tady nikoho jmenovat, ani zmiňovat úspěchy členů klubů (nerad bych někoho opomněl), ale já jsem osobně pyšný, že mohu hrát za Valšovice jako za klub, a že zároveň jsem obklopený  úžasnými přáteli .

Děkuji za to.

Ivo Navalaný