Sportovní klub PÉTANQUE
Hranice VI - Valšovice

Aktuálně

Svatováclavské koulení

24.9.2016 Svatováclavské koulení

Václav Valík završil letošní valšovický double

První podzimní sobotu se do Hranic - Valšovic na tradiční turnaj dvojic s názvem Svatováclavské koulení sjelo celkem 44 týmů z Česka, Slovenska a Polska. Vítězi se stali Václav Valík (PAK Albrechtice) a Jiří Voňka (Kulový blesk Olomouc), kteří si ve finále poradili s Františkem Krpcem a po celý den skvěle střílejícím juniorem Robinem Konšelem z Krumísna. Pro bronz si došel domácí Tomáš Kutý s Martinem Pírkem (HRODE Krumsín). Pro Vaška Valíka to bylo letošní druhé vítězství z Valšovic, když se mu zde podařilo vyhrát na začátku srpna i turnaj jednotlivců.

Předpověď slibovala krásné babí léto, a tak se není čemu divit, když kapacita turnaje už byla zaplněna týdny dopředu. Některé hráče při příjezdu překvapil již tradiční studený vítr, který ale naštěstí v průběhu dopoledne ustoupil, takže v šortkách a tričku nehrál pouze Petr Tománek, ale i drtivá většina hráčů. Výše zmíněný ředitel turnaje při nástupu ohlásil, jakým systémem se bude hrát (čtyřkolový švýcar s postupem do 16KO), že se k obědu bude opět podávat dančí guláš a vyhlásil i soutěž „o valšovickou sybilu“, při které se tipovalo na celkové vítěze turnaje. Ihned po tom k němu přispěchali jeho kluboví spoluhráči, aby mu popřáli k narozeninám a předali mu originální dort. Pak už se mohlo začít hrát.

V základních kolech nedocházelo k nějakým výrazným překvapením, mezi nejlepších šestnáct prošly vesměs týmy, od kterých se to dalo čekat. Jelikož švýcar skončil akorát kolem oběda, tak se mohla udělat pauza na výborný kančí guláš vařený v kotli na ohni přímo před zraky všech účastníků. Oběd zřejmě všem chutnal, protože v osmifinále bylo často slyšet nářky některých účastníků, že se přecpali a teď se jim ztěžka hraje. S touto situací si nejlépe poradili a do semifinále postoupili první nasazení Martin Pírek s Tomášem Kutým, kteří zde narazili na Františka Krpce s Robinem Konšelem. Druhou dvojici, která bojovala o finále, tvořili Václav Valík s Jiřím Voňkou a Jiří Ulmann s Tomášem Brevčinským z Orlové. Obě semifinále nabídly dlouhé a velmi vyrovnané zápasy. Až na limit se z těsné výhry radovali Valík s Voňkou, který dosavadní průběh okomentoval slovy: „V prvních zápasech švýcara jsme hráli většinou jenom jeden a ten vždycky zachraňoval druhého, měli jsme celkem štěstí na soupeře, ale i tak byly všechny zápasy vyrovnané až do konce. Vlastně jsme za celý den neměli jednoznačný zápas, vyjma naší prohry ve čtvrtém zápase proti polskému dubletu. I teď v semifinále jsme měli nervy až do konce, protože obhájci loňského druhého místa hráli letos opět výborně, my jsme bojovali hlavně sami se sebou, s naší hlavou, ale nakonec nám přálo i trochu štěstí a my na limit postoupili do finále.“ Druhý zápas vypadal daleko jednoznačněji, když už Krpec s Konšelem vedli 10:3. Pírek s Kutým ovšem využili svých zkušeností, nesložili zbraně a postupně dokázali zápas dostat až do vyrovnaného stavu. Pak si ovšem nedokázali poradit s placem Františka Krpce, který se trochu se štěstím opřel o výbornou první kouli Pírka. Do otevřeného prostoru už pak krumsínští další dva body dohodili a zatím bez prohry postoupili do finále. Martin Pírek byl po vyhecovaném boji trochu rozhořčen: „Mrzí mě, že když už jsme se zvedli a stav dotáhli na 10:10, tak pak rozhodne více štěstí na straně soupeře, vlastně celý zápas to štěstí bylo spíše proti nám, ale oceňuji to, že jsme se s tím dokázali poprat a i přes to být vyrovnaným soupeřem. Na druhou stranu musím uznat, že Fana po celý den skvěle placoval a Robin neskutečně střílel, takže si finále jistě zaslouží.“ Na Konšelově výkonu se shodli všichni, protože takové procento úspěšnosti střel nemají kolikrát i nejlepší střelci na turnajích MČR či Centrope. Martin Pírek si nakonec spravil chuť v zápase o bronz, který s Kutým zvládli celkem v klidu 13:6 nad Ulmannem s Brevčinským. Mnohé pak překvapil tím, když prohlásil, že je to vlastně jeho první letošní pohár.

Finále mělo být vrcholem dne, však už od semifinálových bojů se kolem hřiště scházeli diváci, mezi nimiž byli i manželé Lukášovi z Jablonce, kteří nedaleko byli na dovolené. Otěže zápasu od začátku drželi pevně v rukou Valík s Voňkou a solidní náskok si drželi až do koncovky zápasu, kde nezpanikařili a došli si pro celkové vítězství. „v šestnáctce jsem Vaškovi řekl, že jsem ještě nikdy turnaj nevyhrál, tak jsme se více hecli a před finále jsme už jenom doufali, že Robinovi odešla forma, kterou měl v předchozích zápasech. Snažili jsme se hrát tak, abychom soupeře moc nepouštěli ke střele, ne vždy to vyšlo, ale nakonec se ta taktika ukázala být účinná. Ve finále jsme i tak předvedli náš nejlepší výkon z celého dne.“ Takto zápas hodnotil Jiří Voňka, který se radoval ze svého prvního zlata na okruhu ČAPEK.

Boje o medaile se stihly odehrát za denního světla, osvícení bylo třeba jen na pár zápasů dohrávky. Valšovičtí opět dokázali, že jde krásně odehrát osm zápasů i s pauzou na oběd v relativně dobrém čase. Již tradičně každý odjel s nějakou drobnou cenou a domácí doufají, že snad i s pocitem pěkně strávené soboty.

 

T. K.